Září - Připojení

31.08.2020

यमनियमाअसनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोऽष्टावङ्गानि२९॥

yama niyama-āsana prāṇāyāma pratyāhāra dhāraṇā dhyāna samādhayo 'ṣṭāvaṅgāni YS.II.29

Osm částí Jógy jsou omezování, dodržování, pozice, kontrola dechu, stažení smyslů, koncentrace, rozjímání a extáze.
Jivamukti Yoga Chant Book, strana 16 a také Jóga Sútry II.29


Většina z nás měla to štěstí a potkala učitele jógy ve svém životě. Takový učitel je někdo, kdo se stal mistrem jógy a může nás učit nástrojům a technikám jógových praktik, ale také ztělesňuje ideály jógy v jejich životě a ispiruje nás k dosažení gólů jógy.
Těmi to nástroji jsou Jáma, Nijáma, Asana, Pranajáma, Dhárana, Dyjána a Samádí. Tyto praktiky nás postupně proměňují ze soběckých lidí, odpojených od přírody do vyspělé, zrealizované duše připravené změnit svět.


Naslouchejme světu - promlouvá k nám


Zapřemýšleli jste někdy nad tím, kdo byl prvním učitelem jógy? Když první jógini hledali učení o světě a vesmírech mimo tento svět, kam se obrátili?
Pravděpodobně se zahleděli hluboko do světa okolo sebe - učili se od bytostí a věcí okolo sebe, se kterými sdíleli svět. Když se podíváme na praktiky samotné, tak máme nápovědy k jejich původu. Jednoduše to dává smysl, že se první jógini naučili Bhujangasanu od hada, naučili se Bakasanu od vrány, naučili se Tittibhasanu od vážky, Vrksasanu od stromu a Tadasanu od hory.
Našli význam života vyjevený v životě okolo nich. Zažívali gurua - učitele ve všech aspektech světa. Prožívali hloboké a trvalé vztahy se světem a samotnou přírodou. Tyto pozice jsou samotnou esencí učení a náš prožitek z nich nás může informovat o podstatě pravdy, reality a transcendence.
A nebo mohou prostě být světskou sadou cvičení. V pdstatě se nám celý svět jeví podle toho, jak ho vidíme a my máme sílu vytvářek zázrak a záhady a přetvářet běžné nebo být lakomými obětmi svých úzkých názorů bez zájmu. Podle stavu naší mysi, se nám jeví svět.


Odpojení je problém - spojení je řešení


Roku 1350 napsal Yoga Swatmarama Hatha Yogu Pradipiku, kde popsal ideální místnost pro jógovou praxi.
Místnost, která se uzavřela přirozenému světu - slunečním paprskům, větru, dešti a ostatním bytostem. Taková metoda domestikace jógina směřovala k tomu, aby se odpojil od přirozeného světa. To je odrazem procesu odstraňování divokosti z větší kultury jako celku. Je to vyhlášení války proti Matce přírodě. Tato válka začala před tisíci lety a vytvořila svět, kde se lidé cítí odděleni a nepřirozeně s přírodou, s elementy a zvířaty. Výsledkem je rostoucí propast mezi lidmi a přirozeným světem, kde se snižují příležitosti setkat se s učiteli, kouzelníky a tanečníky. A nebo dokonce, a i snad se naučit létat.


"Místnost pro sádhanu - praxi - by měla být čistá, setřena kravským hnojivem a bez zvířat a hmyzu. Měla by mít malé dveře, měla by být bez oken a prasklin. Venku by měl být otevřený prostor zastřešený doškovou střechou, studnou a s plotem. Vzhled poustevny by měl být příjemný."  HYP 1.13 (Hatha Yoga Pradipika díl první, verš 13.)


Okna byla považována za vyrušení pro praktikanta. Zvěř a hmyz byly považováni také za vyrušení, za špinavé nebo dokonce za nebezpečné, proto ten plot.
Dává to smysl, aby jste místnost pro cvičení měli čistou, bez hmyzu, zvěře a bez vlivů počasí, ale také potřebujeme denně vyhranit dostatek času k potvrzení důležitých prvků symbiózy se Zemí.
Zbořit zdi a spojit se s přírodou je zrovna tak důležité. Integrace s přirozeným světem je esencí jógy. Jinak zjistíme, že žijeme ve strachu z neznámého a odcizeni od přirozeného světa. V minulosti žili lidé v neustálém překonávání náročnosti života ve světě plných překážek. Vytvořili kolem sebe mnoho bariér kvůli ochraně a bezpečnosti. V určitém okamžiku naší minulosti se to stalo méně naléhavým, ale protože jsme vyvinuli mnoho návyků, pokračujeme v posilování těchto ochranných vrstev proti přírodě a živlům.
Přišel čas na revoluci naši existence a prolomit některé z bariér, vpustit zpět slunce dovnitř a vzít pár kroků zpět směrem k hmatatelnému spojení s přírodou.


Dnes jsem šel na procházku do lesa. Většinou je les klidné útočiště a nabízí jiný druh paralelního světa, další příležitost pro kontemplaci.
Příroda může být kdekoliv strašidelným místem.
Všechny strachy pochází z neznámého. Čeho se bojíme v lesích, na horách nebo mořích je neznámo a nejlepší způsob jak se zbavit strachu z neznáma je poznání.
Když dojdete k poznání zjistíte, že jste to celou dobu byli vy.
To je přesně důvod, proč jsme obezřetní před záklony. Když se zakláníme, nevidíme, kam jdeme. Když pomalu poznáváme neznámé teritorium zakloňování, přicházíme kousek po kousku k poznání a nakonec už se nebojíme neznámého, které je teď poznané.
Pokaždé na konci praxe skončíte v Shavasaně, pozice mrtvoli. Není to obvyklé pro lidi praktokovat umění umírání ve světě formy, ale znovuobjevením zmizení forem, smyslů a prvků se z neznáma stane známé a strach opadne.
Postupem času se jógini ocitli odstraněni a izolováni od přirozeného světa. Bylo obtížnější najít guru sakshat - učitele, který je vždy u nás. Hamsa neboli labuť je dalším ptákem, který je pro jóginy důležitým symbolem, protože labuť je migrující pták, který se vždy vrací domů. V moderní době jsme od sebe odděleni hranicemi, ploty a vírou. Od našich učitelů nás oddělují zdi bez oken. 

Ještě důležitější je, že jsme psychicky a duchovně odpojeni od doby, kdy magie byla přirozenou součástí života. Usilujme o opětovné spojení s přírodou; ukončení války s Matkou přírodou a překonání nášeho strachu z přirozeného světa. Jóga může vytvořit most mezi námi, našim ztraceným dědictvím a samotnou přírodou.



Autor eseje: David Life (jeden z mých učitelů, spoluzakladatel Metody Jivamukti Yogy) [džívamukty jógy]

Překlad: Naděžda Brzobohatá