Únor - Kousek pravdy

03.02.2019

satyam brūyāt priyam brūyāt na brūyāt satyam apriyam priyam anritam na brūyāt esha dharmah sanātanah

Tato verze v jazyce Sánskrt je ze spisu Manusmriti 4:138 a shrnuje problémy věčné filosofie nebo také sanātana dharma. Překlad zní: 

"Řekni pravdu, řekni co je sladké, ale neříkej co je pravda a není sladké, ani neříkej, co je sladké a není pravda, tohle je moudrost"

Jako jogíni víme, že když používáme svoji řeč k mluvení laskavých a pozitivních slov, tak vytváříme laskovou a pozitivní realitu. Násilná, nelasková a hanlivá slova jsou destruktivní. Slova jsou mocná.

V tomto bázlivém čase se lidé obávají, že žijeme ve světě po pravdě. Fakta a fikce jsou nyní propletené, ano, nicméně, tady je ověření: Dokonce takzvaná pravda, ve kterou věříme, je tak nějak absolutní, založena na evidenci, potvrzena ostatními lidmi nebo publikována v uznávaných novinách, má daleko do celé pravdy. Mnoho z nás cítí hluboce uvnitř, že i když informace jsou prověřené, tak i přesto nenabízí celou realitu. Všichni jsme vystaveni intuitivnímu pocitu, který ale nebereme vážně, ale který stále vyvstává.

Je to laskavé, Je to pravdivé, Je to nezbytné?

Podle neurovědců si mozek vytváří věci a vyplňuje mezery, když jsme svědkem události. Prý je to užitečná evoluční strategie, najít zkratky a ušetřit tak mentální energii. Aby mozek ušetřil zdroji, tak je lenivý. Pokud ta osoba tak zněla, tak to muselo tak být. Jsme si tak jisti, že přísaháme, že jsme tu osobu viděli a dokonce ji rozpoznáme na lavici svědků. Jen si představte ty následky, když uděláme chybu. Vyvinuli jsme se v kognitivní skrblíky - termín kognitivní skrblík byl prvně představen Susan Fiske a Shelley Taylor v roce 1984.

Naše tvrzení je tady takové, že i přes fakta a rozvzpomenutí se na naši přímou zkušenost, je hluboce chybné a vlastně pouze jednou z verzí celé pravdy. Víme z mnoha pokusů, kdy za určitých podmínek, s dobrým záměrem, inteligentní, pravdiví a racionální lidé, přišli s velmi chybnými postřehy, založené na tom, co slyšeli nebo čeho si byli velmi jisti. Kognitivními vědci, filosofové a behaviorální ekonomové se tímto zabívají. Koncepty náklonosti, implicitního zkreslení a ostatní faktory, kterými jsme ovlivněni jsou dost fascinující. Sledujte znovu stejný film a všimněte si, kolik vám toho uniklo, když jste film viděli poprvé.

Všichni jsme strávili leta a úsilí k vytvoření dokonalého obrázku nás samých, který ale nemusí být tak úplně pravdivý nebo nezbytný. Myslíme si, že každý tomu věří, protože na tom pracujeme tak tvrdě. "Tolik na tom pracujeme, to musí být pravda!" No, naši laskaví a soucitní přátelé nechtějí ranit naše city, tak to prostě berou.

Posouzení podkladu této iluze je důležitou součástí hledání sebepoznání. Kolikrát jste slyšeli lidi říct "Prostě buď sám sebou, Tvé autentické já?"

Tak co je tedy opravdu pravda? Existuje vůbec? Někdo říká, že je mnoho typů pravdy, popsané inteligentně různými experty - subjektivní pravda, objektivní pravda, pravda založená na teorii relativity, moje pravda, tvoje pravda, atd. Existuje mnoho variací a úhlů pravdy. Tak čím si můžeme být jisti? Když jsme obklopeni nejistými fakty, fikcí a chápáním?

Staří jogíni mají toto vysvětlení:

Trikāla Abādhyam Iti Satyam

Pravda je něco, co není ovlivněno třemi fázemi času: minulost, přítomnost a budoucnost. Satyam je Pravda. Není ovlivněna nebo rozhozena časem ani prostorem. Minulost, přítomnost a budoucnost značí lineární průchod času. Neměnný, stálý element toho, kdo jsme, je jediná Pravda. Zbytek je hluk.

Pokládáme naše myšlenky, vnímání a naše limitované postřehy do časoprostoru - jsou důležité, dávají nám smysl toho kdo, kdy a kde jsme. A i přesto to má omezenou hodnotu v širším obraze - kdy jsme na cestě za osvobozením a usilujeme o opravdové já. Studujte, jak se většina věcí v životě mění a mění se neustále. Roční období, lidé okolo nás, naše vnímání, co máme a nemáme rádi, naše preference a po čem toužíme - všechno je v pohybu, tak jak se pohybujeme životem, tak prožíváme. Co nás nadchlo v mladším věku už nemá více stejný efekt. Co se stalo? Věci okolo nás se mění, naše pocity a touhy se mění. Ale přesto je zde něco, na co můžeme ukázat - naše pravé já, to se nezměnilo. Naše uchopení sebe, na úrovni vědomí, zůstává stejné, kdy jsme prvně získali poznání a paměť, možná když jsme byli dva, tři roky mladí, tak toto vnímání se nikdy opravdu nezměnilo. To je asi nejblíž, jak se můžeme přiblížit k absolutní pravdě v rámci těla a mysli. Napojení se na takové vnímání sama sebe přináší mnohým lidem pocit klidu a míru.

Říká se, že si vytváříme svoji vlastní realitu. Chybně sami sebe vnímáme, kvůli Avidja - chybné porozumění, nepochopení našeho skutečného já. A také se říká, že naše podstata a pravda je Sat-chid-ananda.

Shyamdas, velmi známý praktikant Bhakti Jógy - Jóga oddanosti, rád říkával, "Jsme Pravda, Vědomí a většinou Blaho!" Jeho přístupem bylo vyzdvihnout a oslavovat radost ze života, vidět všude a ve vším Boha. Nic nepopírat, ale vidět vše pravdivě a ve své celistvosti. To je božské poznání.

Autor: Hari Mulukutla

Originál: Jivamukti Yoga School

Přeložila: Naděžda Brzobohatá