KVĚTEN - spirituální aktivismus

04.05.2020

sarva-bhūtastham ātmānaṁ sarva-bhūtāni ca-ātmani īkṣate yogayukta-ātmā sarva-tra sama-darśanaḥ

The yogi sees the divine Self in all beings at all times.

Jógin vidí božské ve všech bytostech za všech okolností.

BG VI.29 - Jivamukti Yoga Chant Book, strana 19

Jedna moje přítelkyně, která je vegankou a bojuje za zvířecí práva, se mě zeptala na radu, jak na téma veganství lépe mluvit.

"A ke komu budeš mluvit?" Zeptala jsem se. "Normální lidé, typičtí ignoranti z malého amerického města, co pijí pivo, řídí dodávky, dívají se na fotbal, loví, rybaří a asi jsou i republikáni," ušklíbla se. "A co by jsi jim ráda předala?" Zeptala jsem se. "Chci, aby se stali vegany." "Jsi si jistá?" "Co tím myslíš, jestli jsem si jistá? Ano, jsem si jistá!" "Ok, jen se ptám". "Ptáš se na co?" "Že nehledáš jen způsob, jak ventilovat svůj hněv." "Ale já se tak cítím!" "A je to pro Tebe důležitější, než šance s nimi mluvit?" "No, chci předat poselství veganství. Chci, aby se stali laskvějšími lidmi." "Nejprve je budeš muset tímto způsobem vidět, jako laskavé, jako svaté bytosti." "Ne! Nejsou svatí! Nejsou to jóga lidé! Tihle jsou ignoranti, hloupí, zabědnění, sobečtí, bigoti a pravděpodobně rasisté a nejspíš mlátí své ženy," A já ji jen zopakuji. "Musíš je vidět jako svaté bytosti." "Ne, nemohu!" "Pokud je nedokážeš vidět jako svaté bytosti, schopné laskavosti a soucítění, tak jak si ty vůbec dovoluješ myslet, že se jimi mohou stát?" "Tak o tom musím chvíli přemýšlet."


Abychom mohli být efektivním komunikátorem a použít slova způsobem, kdy lidé začnou přemýšlet, jak mít více respektu, být laskavější a soucitnější ke zvířatům a přestat je jíst, prvním krokem je, být spokojenými vegany.
Vnímat všechny jako příležitost k tomu být laskavější, artikulovat empatii a soucítění s ostatními bytostmi. Vidět toho, s kým mluvíš, jako svatou bytost. Nevnímat ostatní jako zlé, hloupé a bez soucitu nebo jako osobu, která Tě potřebuje k tomu, aby jsi ji nebo jeho osvítil. Pokud nedokážete vidět lidi, ke kterým mluvíte, jako svaté bytosti, jak můžete očekávat, že oni sebe tak uvidí? Dřív, než s někým promluvíte, položte si otázku, jak chci, aby se člověk cítil? Máte takové veliké srdce a vidět jejich nejvyšší potenciál? Je třeba pustit jakékoliv negativní myšlenky s nimi spojené, aby se mohl vytvořit prostor ke změně. Mějte na mysli, že pokaždé když k někomu mluvíte, cítí buď vaše pohrdání nebo respekt vůči nim a to rozhodne, zda budou otevřeni k tomu,  aby slyšeli váš názor.
Když k nim chcete promluvit, jaký máte cíl? Chcete si ventilovat zlost, šikanovat je,
prosadit svoji nadřazenost, vyhubovat jim a aby se cítili provinile? A nebo chcete, aby  opravdu cítili sílu něco změnit k lepšímu a stát se takovými lidmi, kteří nechtějí přispívat k utrpení zvířat?
Pokud opravdu chcete, aby přestali jíst maso, musíte v nich vidět takový potenciál a k tomu místu promlouvat.
Největší mylná představa o aktivismu je, že nenávist a zlost jsou silnějšími motivátory než láska a přijetí. Když si myslíte, že svět existuje, aby vás dostal a proto musíte bojovat, tak jste ve válce a válka nikdy nepřinesla mír a nemůže aktivovat sílu lásky uvnitř nás.
Rozdělit svět na vegany a masožravce, dobré a špatné nebo oběti a pachatele, ústí ve více rozdělení, ne v mírumilovné sjednocení, o kterém říkáme, že hledáme.
Mylná představa o aktivismu všeobecně začíná s popletením si efektivnosti hájení zájmů bez agrese. Agrese je konfrontační a je proti a hájení zájmů je pro. Existuje mylná představa, že hájení zájmů bez násilí je moc měkká a neefektivní a naopak hájení zájmů spojené s násilím je běžně považováno za efektivnější. Představa, že musíte být agresivnější pro efektivnější předání svého názoru a tak vyvolat změnu, podkopává jakoukoliv šanci ke komunikaci a bez komunikace se inteligentní řešení problému stává nemožné.
Dlouhotrvající a efektivní změny nevytvoříme tím, že budeme vyjadřovat zlobu. Hájení zájmů, které je mířeno dlouhodobě, nás nutí se podívat hlouběji na problém a přijít s řešením, které zahrnuje všechny. K boji je třeba lidí dvou, ale stačí jeden člověk, aby způsobil změnu.
Schopnost najít společnou řeč je esenciální. Musíte pustit jakoukoliv nevraživost a opovrhování, které vůči ostatním vnímáte. Násilí, stejně jako hájení zájmů, se mohou objevit ve formě akce, slov a myšlenek. Druhý člověk vždy dokáže cítit, co si o nich myslíte a to rozhodne o výsledku každé interakce.
Dokud nedokážete vidět druhé jako potenciálně laskavé a soucitné bytosti, jak můžete očekávat, že oni budou takto schopni vidět sami sebe.
Myslet si dobré o druhém a chtít spokojenost druhých, i když nesouhlasíte s jejich nynějšími myšlenkami a činy, je klíčem ke spirituálnímu aktivismu. Když se zapojíte do konverzace s druhými, kteří nesouhlasí s vašimi názory, ujistěte se, že jednáte z místa tolerance sami k sobě.
"Chovám se ke každému, koho potkám, jako ke starému příteli," říká JS Dalaj Láma. "To mi dodává upřímný pocit štěstí - a to je praxe soucítění. Skutečný pocit soucítění s ostatními se nemění v momentě, když se chovají negativně."
A profesor Harvardu Arthur C. Brooks říká, "Pokud vůči někomu cítíte opovržení, tak jejich směrem praktikujte vřelost srdce." Dr. Martin Luther King Jr. o tom mluví takto:"Je těžké někoho přesvědčit morálně, pokud z vás cítí vůči sobě opovržení.


Autorka: Sharon Gannon
Originál: zde
Překlad: Naděžda Brzobohatá