BŘEZEN - Na spirituální cestě

03.03.2020

maitrī-karuṇā-mudita-upekṣāṇāṁsukha-duḥkha-puṇya-apuṇya-viṣayāṇāṁbhāvanātaścitta-prasādanam (PYS 1.33)

Pro zachování vrozeného klidu mysli by jógi měl rozvíjet přátelství (maitrí) k spokojeným, soucitu (karuna) k nespokojeným, radosti (mudita) ke ctnostným a neutrálního postoje (upékša) k nectnostným.

Jivamukti Yoga Chant Book, strana 14

Když se vydáme na naši spirituální cestu, tak nás může napadnout otázka, co že je ta finální čára, pokud nějaká je, naší cesty? Slýcháme příběhy o Budhově osvícení, možná jsme četli o samovolném satori (osvícení, probuzení) zenového mnicha nebo o extatickém vytržení svatých či mudrců.
Můžeme se pokoušet o dosažení takového vrcholu a myslet si, že pak také budeme plně osvíceni. "naráz budeme jako ten nebo ten - Guru."
Doba, ve které žijeme, je zaměřená na výkon a na zlaté padáky. Často jsou takové věci pro nás mimo našich každodenních, "obyčejných" záležitostí. I tyto příběhy nám mohou připadat vzdálené, často i příklady svatých lidí nám mohou připadat statické, bez života, pokud nezamíříme hlouběji do nitra. 

Jógové praktiky nám v tom mohou napomoct.
Možná mám konkrétní ásanu - pozici, kterou bychom rádi docílili nebo sérii pozic jako záměr naší praxe. Často přikládáme speciální důležitost pozicím, zvláště pokud jsou pro nás velkou výzvou. "Stanu se dobrou jóginkou, jóginem, jakmile zvládnu to či ono nebo když dosáhnu meditativního stavu."
Ale jak říká moudrý tibetský láma Chögyam Trungpa Rinpoche: "Bylo by to hloupé začít dříve s náročnějšími subjekty, než se více seznámíme s počátečním bodem."
A co může být počáteční bod na naší cestě k osvícení?
Kde můžeme začít pokládat pevné základy?
Vytvořit základ a postupovat směrem k cestě, každý den, každý moment a ne pouze na podložce.


Používejme mód k prožívání světa, který kultivuje, co Pataňdžáli popisuje ve výše uvedené verzi, jako citta-prasādanam; klid mysli.
Pouze skrze milující laskavost a soucítění se můžeme stát nástrojem. Pouze s milující laskavostí a soucítěním, jako křídla holubice, můžeme letět volně. Když jsme volní, staneme se transformátorem energie, ne pouze přijímačem energie. Během tohoto procesu můžeme objevit, že naše cesta je mimořádná a oboustranně výhodná pro Zemi.


Jak se můžeme učit spojit se sami se sebou a jak se chováme k ostatním? Jak můžeme začít očisťovat naše vztahy? Prvním krokem, podle tibetského učení lámy Rim, je generovat Bodhičitu, to znamená probuzenou mysl, (podklady pro učení lámy Rim vychází z pečlivé aplikace učení Budhova). Tento stav Bodhičita by mělo být světlem na naší odvážné spirituální cestě.
Bodhičita začíná už jen tím, že přemýšlíme nad našimi vztahy. Často sami sebe oslavujeme, považujeme se za důležité a myslíme si o sobě hodně. Můžeme začít přemýšlet nad tím, že mnohdy tímto způsobem nepřemýšlíme nad ostatními. Je užitečné porozumět této nerovnováze a tomuto rozdílu, abychom to mohli začít převracet.
Když se naučíme sami sebe vyměnit v tomto případě za ostatní, tak máme možnost vidět to, co nás spojuje a časem začít vztahy čistit. Jsme opravdu šťastni pro ty, kteří jsou šťastni? Těšíme se z úspěchu ostatních, neutrálně k negativním?


Vytváření Bodhičity bylo považováno za nejrychlější způsob k dosažení Samádhí nebo Samatwam - vyrovnanost.
Pouze s Bodhičitou budeme schopni vidět ostatní jako sebe, staneme se světlem ve tmě pro ně. Budeme vědět, co potřebují v čase smutku, v čase strachů a budeme schopni kultivovat intimní znalost a hluboké spojení od srdce k srdci se všemi.
Bodhičita nás učí, že jedna nejdůležitějších překážek k naší svobodě je instinkt k přežití, který často klade naše zájmy před zájmy ostatních. Tato sebe oslavující akce se nazývá Atma-Sneha a je podobná druhé překážce (kleša), o kterých Pataňdžáli píše v sútře 2.3.: Asmita, často se překládá jako ego, má individualita, já-mě-moje. Chybné vnímání, které umožňuje umístit "mě" jako důležitějšího než ostatní.
Taková všudypřítomná iluze sebedůležitosti vychází z ignorance toho, "kdo opravdu jsme." Jakmile začneme čistit naše vztahy, začneme si vzpomínat, že kdo jsme, je propojeno se vším a celým Vesmírem. Jak řekl Alan Watts:"Když na to přijdeme, staneme se plní energie."


Nikdo nechceme ani kousek utrpění. Když pečlivě přemýšíme nad naším konáním, tak můžeme vidět, že když "děláme" druhé šťastnými, tak to má velký potenciál přivést nás k našemu největšímu potenciálu. Kéž je štěstí druhých naší radostí a smutky ostatních jsou smutkem naším. Činit druhé šťastnými a odstraňovat smutky umožňuje milující laskavosti a soucítění vyvstat a vyjít spontáně najevo v našich srdcích.
Další způsob, jak vysvětli Bodhičita, by bylo nazvat ji cestou Jivanmukti - ten, který usiluje o osvobození v tomto životě.
Ať pokračujeme na této krásné cestě způsobem, který je oboustranně výhodný pro Zemi a všechny její bytosti.


Autor: Ian Szydlowski-Alvarez
Originál: zde
Přeložila: Naděžda Brzobohatá